Jdi na obsah Jdi na menu

Historie známých koled

23. 12. 2010


 

 

Koledy. Neodmyslitelná součást našich Vánočních svátků. Každý národ má svoji vlastní pokladnici Vánočních písní. Tyrolané mají svoji Tichou noc, u nás se Vánoce neobejdou bez Narodil se Kristus Pán, v polsky mluvících krajích zase nesmí chybět Bóg się rodzi. Samostatná kapitola by náležela anglosaské tradici a kolekci krásných původně anglicky sepsaných koled.

 

Ale co tak zapátrat po původu známých koled? Toto téma mně vždycky zajímalo. A tak jsem se vydal do nepřeberných vod světa internetu a proklikal se k pár zajímavým postřehům.

Historie vánočních koled sahá do 13. století, podle legendy je autorem první koledy svatý František z Assisi (11811226). České první historicky doložené koledy vznikly již v době před Janem Husem. Z té doby pochází například koleda Narodil se Kristus Pán. Vznikla z latinské duchovní písně Ave hierarchie coelestis (Buď pozdraveno, kněžstvo nebeské). Byla převzata i do zpěvů kališnických a bratrských a je uváděna jako husitská píseň. Z období baroka pochází jiná známá koleda Chtíc, aby spal. Jejím autorem je Adam Václav Michna z Otradovic.

Latinská koleda Adeste fideles má svůj původ ve francouzském městě Douai. Tato kolej byla založena r. 1568, aby vychovávala anglické katolické duchovní. Po francouzské revoluci byla kolej zrušena a její knihovna dílem zkonfiskována. Jeden z rukopisů obsahující dva nápěvy této písně opsal okolo r. 1740 John François Wade. Melodii koledy se připisuje Johnu Readingovi (+1692), varhaníku katedrály ve Winchesteru. V roce 1795 v kapli portugalského velvyslanectví píseň poprvé uslyšel vévoda z Leedsu. Udělala na něj udělala velký dojem, takže si objednal její úpravu od Thomase Greatorexe, ředitele tehdy populárních Concerts of Ancient Music (Koncerty staré hudby), jichž byl vévoda patronem a v jejichž rámci byla tato úprava uvedena 10. května 1797 pod názvem Portugalský hymnus. Vévoda se totiž domníval,                    že píseň je hudebním symbolem portugalských vánoc.

Bóg się rodzi  jedna z popularniejszych kolęd polskich, przez niektórych nazywana bywa „królową“. Jej oryginalny tytuł brzmi Pieśń o Narodzeniu Pańskim. Autorem słów jest Franciszek Karpiński. Pieśń powstała w Dubiecku nad Sanem. Kolęda, wraz z innymi utworami składającymi się na "Pieśni nabożne", zabrzmiała po raz pierwszy w 1792 r. w Starym Kościele Farnym w Białymstoku. Słowa kolędy podkreśla formuła z Ewangelii św. Jana „A Słowo Ciałem się stało i mieszkało między nami“. Autor pisząc utwór tak poważny w treści, znacznie odróżnił ją od popularnych wtedy kolęd ludowych. Udało mu się połączyć wzniosłość z potocznością, boskość z wiejskością. W latach okupacji hitlerowskiej zabronione było śpiewanie hymnu "Jeszcze Polska nie zginęła". W okresie Bożego Narodzenia śpiewali polacy ze łzami w oczach, jako hymn polski, czwartą zwrotkę kolędy "Bóg się, rodzi": "Podnieś rękę. Boże Dziecię,Błogosław Ojczyznę miłą..."

Nemůžeme opominout královnu koled.  Tichá noc (v německém originále Stille Nacht) je jedna z nejznámějších vánočních koled. Poprvé ji uvedli obernsdorfský učitel a varhaník Franz Xaver Gruber a tamní kaplan a básník Joseph Mohr v kostele sv. Mikuláše v Oberndorfu u Salzburgu 24. prosince 1818. Text k písni, oslavující krásu vánoční noci, napsal kaplan Mohr již v roce 1816 ve farnosti Mariapfarr. Před Vánoci 1818 zkomponoval Gruber k jeho básni melodii. Přestože byla poprvé kvůli potížím s varhanami předvedena jen v doprovodu kytary, píseň se stala okamžitě velmi populární. Dnes je přeložena do 300 jazyků a nářečí včetně češtiny, jako koleda je zpívána po celém světě. Stille-Nacht-Kapelle (Kaple Tiché noci) v Oberndorfu je dodnes turistickou atrakcí. Méně se už ví to, že nová píseň  neměla příliš velký ohlas. Až když do Oberndorfu zavítal varhaník Karl Mauracher, který opravil místní varhany, nastal zlom. Gruber mu zahrál svou koledu a Mauracher byl nadšen. Odvezl si koledu a hrál ji po celém světě. V nedalekém Tyrolsku jí doslova reklamní službu udělali podnikaví rukavičkáři Strasserovi, kteří na ni lákali zákazníky na jarmarcích. V roce 1828 zazněla píseň na veřejném koncertě a zalíbila se rovněž saskému králi Bedřichu Augustovi. A v roce 1839 zněla ve vánočním New Yorku a zanedlouho se ocitla ve zpěvnících snad všech církví po celém světě. .

Slavné Jingle Bells (Rolničky) znějí především ve Spojených státech snad ze všech stran. Dlouhá léta se zdálo, že jde o ústně předávanou píseň. Až v polovině minulého století se ukázalo, že autorem je učitel James Lord Pierpont, který ji kolem roku 1850 napsal pro rozptýlení do nedělního školního vyučování, původně pod názven One Horse Open Sleigh. Podobně jako u vánoční písně Tichá noc získaly Rolničky věhlas díky Bingu Crosbymu, který je v roce 1943 nazpívá u dělá jim patřičnou reklamu. K Rolničkám se též váže jedna zajímavost - jsou totiž první vánoční písní, která se v roce 1965 zpívala ve vesmíru.

Phillips Brooks po powrocie z Ziemi Świętej w roku 1866 napisał kolędę pod tytułem Mieścino mała, Betlejem. Będąc tam, oglądał Betlejem z okolicznych wzgórz, co pobudziło go do refleksji nad znaczeniem tego małego miasteczka w historii o Narodzeniu Pańskim.

Nowoczesna polska kolęda Nie było miejsca dla Ciebie, napisana została w Klasztorze Ojców Jezuitów w Nowym Sączu przez o. Mateusza Jeża. Zanotowana w "Największej Kantyczce", z nutami na 2 głosy, przez J. A. Gwoździowskiego, wydanej w Tarnowie w 1938 r. Na chór opracował ją o. Jan Łoś T. J. Przyszedł wrzesień 1939 r. i jego następstwa. Dużo sądeckiej młodzieży gimnazjalnej stało się od wiosny 1940 r. więźniami hitlerowskich obozów koncentracyjnych. Sporo Sądeczan pozostało po wojennej ucieczce na wschodnich terenach Polski, skąd władze radzieckie dokonywały wywozu ludności polskiej do sowieckich gułagów. Sądecka kolęda szła razem z nimi, a śpiewana pośród towarzyszy niedoli zyskała niezwykłą wśród nich popularność. Text kolędy jest możliwe odnaleźć w naszym Śpiewniku ewangelickim pod nomerem 63.

 

Z mnoha internetových stránek stáhl a pro čtenáře Gutského poslíku vybral Vlastimil Ciesar  

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář